Doby ledové, způsob obživy (v paleolitu) a počátky osídlení českých zemí
Doba kamenná se dělí na 4 úseky, jsou to paleolit,mezolit,neolit a eneolit.
Starší doba kamenná se nazývá paleolit.
Střední doba kamenná se nazývá mezolit.
Mladší doba kamenná se nazývá neolit.
Pozdní doba kamenná se nazývá eneolit.
Pěstní klíny byly nástroje zhotovené z kamene a sloužily k sekání, řezání i bodání. Nejstarší doklady o osídlení člověkem v Čechách pocházejí z Berouna. Stopy nejstaršího jednoduchého obydlí v Čechách pocházejí z Přezletic u Prahy. V době kamenné si lidé zhotovovali potřebné nástroje;zbraně především z kamene.
Doby ledové s dobami meziledovými se v období starší doby kamenné střídaly. V dobách ledových žili z velkých zvířat zejména mamuti, jeskynní medvědi a srstnatí nosorožci. Člověk se v paleolitu neboli starší době kamenné živil rybolovem, lovem zvěře, sběrem různých bobulí a ptačích vajec. Člověk v paleolitu neboli starší době kamenné žil ve skupinách zvaných tlupy.
Starší doba kamenná - člověk zručný
Pro vznik člověka jsou dvě základní teorie, jedna je popsána v Bibli a druhou popsal ve svých dílech vědec Charles Darwin. Stáří země je zhruba 4 až 5 miliard let. Země byla původně jednolitou pevninou, která byla obklopena mořem.
Za počátek vývoje člověka jako samostatného druhu je považováno zhotovování nástrojů. Nejstarší druh člověka, který sám vyráběl jednoduché kamenné nástroje, je člověk zručný - Homo habilis. Ve starší době kamenné se lidé živili lovem a sběrem.
Pravěcí lidé nástroje buď nalézali v přírodě, anebo tloukli jedním kamenem o druhý, čímž vznikaly ostré úštěpy;sekáče;odštěpky. Člověk zručný - Homo habilis nežil sám, ale v tlupách;tlupě asi o 20 až 30 členech.
Délka života průměrného jedince nepřesahovala věk 30 let. Dočasný úkryt lidem poskytovaly převisy skal a přístřešky z klacků. Teplo a ochranu před zvířaty poskytoval člověku zručnému oheň, který našel v přírodě.
Pro starší dobu kamennou je charakteristické střídání dob ledových a meziledových. Nejstarší nálezy, které dokládají existenci člověka zručného, byly nalezeny ve východní Africe.
Starší doba kamenná - člověk vzpřímený a rozumný
Člověk vzpřímený se latinsky nazývá Homo erectus. Homo erectus měl na rozdíl od Homo habilis dokonalejší ruce a vyvinutější mozek a chodil jen po dvou zadních končetinách. Homo erectus začal budovat pevnější příbytky a více využívat oheň, a to jak k pečení masa, tak jako světlo a teplo.
Vedle sekáčů a úštěpů z doby člověka vzpřímeného přibyl i další důležitý nastroj pěstní klín, který se dal pohodlně uchopit do pěsti. Zhruba před 250 000 lety se objevil další druh lidského rodu, a to člověk rozumný - Homo sapiens.
Do období člověka rozumného, spadá na našem území i lov obrovských zvířat podobných slonům - mamutů, popisovaných mimo jiné i ve známé knížce od Eduarda Štorcha. Základní výrobní materiál člověka rozumného byl pazourek, který se ve srovnání s jinými kameny dal lépe štípat, a jeho úštěpky byly mnohem ostřejší. Rozvíjel se i duchovní život člověka rozumného, dokladem duchovního života je pohřbívání lidí do hrobů. Z období, kdy žili lidé typu Homo erectus, se dochovaly kosterní pozůstatky z jeskyní Kůlna u Blanska a Šipka u Štramberka.
Člověk vzpřímený měl lepší organizaci lovu, novinkou se stal tzv. kolektivní lov. Nálezy z doby člověka vzpřímeného byly i v Čechách, a to např. v Přezleticích u Prahy nebo ve Stránské skále u Brna. Do tohoto období, tedy do doby člověka rozumného, spadají i vyvinutější zbraně, kamenné nástroje byly rozšířeny zejména o dřevěný oštěp s kamennými nebo kostěnými hroty. Člověk rozumný měl vyvinutější řeč, pozvolna se vytvářela tzv. článkovaná řeč.
Starší doba kamenná - člověk dnešního typu
Člověk dnešního typu přišel do Evropy před 40 000 lety. Člověk dnešního typu začal vyrábět kamenné čepelové nástroje z pazourku a rohovce. Člověk dnešního typu používal na výrobu jehel kost. Mezi slavná moravská naleziště osídlení z doby paleolitu neboli starší době kamenné patří Dolní Věstonice, Pavlov a Předmostí na Moravě.
V době paleolitu neboli ve starší době kamenné se tlupa začala postupně přeměňovat v rod. Rod byl skupina lidí, kteří se považovali za potomky;následníky společného předka, existovaly mezi nimi příbuzenské vztahy.
Ve španělské jeskyni Altamira jsou jeskynní;nástěnné malby;kresby paleolitického člověka. V Dolních Věstonicích se našla slavná soška ženy nazývaná Věstonická Venuše. Věstonická Venuše ,byla vyrobena z pálené hlíny.
V jeskyni Pekárna v Moravském krasu byly nalezeny rytiny pasoucích se koní a souboje bizonů vyryté do koňského žebra.
Nejstarší keramika na světě byla objevena v Dolních Věstonicích a je stará více než 20 000 let. Poslední doba ledová skončila před 10 000 lety v důsledku výrazného oteplování. Člověk dnešního typu začal používat jako zbraň luk a šípy.
Zemřelí doby paleolitu neboli starší doby kamenné byli do země ukládáni se svými oblíbenými ozdobami a překryti mamutí lopatkou. V náboženství paleolitu neboli starší doby kamenné převládala magie lovu a plodnosti. Významné místo v rodě zaujímala žena;matka.
Základním zdrojem potravy člověka dnešního typu - Homo sapiens sapiens stále zůstával sběr a lov. Tvarem lebky, postavou a velikostí mozku se Homo sapiens sapiens nelišil od dnešního;současného člověka.
Lidé dnešní typu se dělí do několika ras: europoidní, mongoloidní a negroidní, původ mají ale všechny rasy stejný.
